Třyptnovzdor

26. března 2012 v 17:22 | Shaf |  Poetické slinty
Dokonce ani já nemám srdce z kamene a občas, i když mi možná neuvěříte, dokonce i něco letmo pociťuji! Dost žertů, dost srandiček, zde je jedna taková sentimentální (a již už poněkud nostalgická) záležitost pro nadcházející jarní období, které do mne vlilo notnou dávku melancholie. Sáfra, já snad začnu číst literu červené knihovny!

Netušíš dnes,jak žíznivě mne vábí,
snad dotek Tvůj, snad záblesky,
dnes lačně, směle,
mé city hladíš
slunečními paprsky.


a Tvé ruce voní dálavami,
jak trpké zítřky jsou,
když bledá vůně, jež mne mámí
hrou očí Tvých,
tak vzdálenou.


Nejsme nikdo a nic se nestalo.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Daysy Daysy | E-mail | Web | 26. března 2012 v 18:04 | Reagovat

Krásné..

2 Martin Martin | Web | 26. března 2012 v 18:41 | Reagovat

Je to hodně poetické.... mohla by jsi psát víc  a ucelovat se v tom, jelikož základy máš dobré :) Líbí se mi to a doufám, že na tvou tvorbu ještě někdy narazím :)

3 Shav Shav | Web | 26. března 2012 v 18:58 | Reagovat

[1]:,[2]: - tož díky za pochvalu, toto už je poměrně starší záležitost, nicméně nyní se to hodí

4 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 6. dubna 2012 v 18:02 | Reagovat

Jednoduché a přesto s dvěma duchy...
Červenou literu, prosím, né! Já nacházím lásku nepochopitelně i v knihách/ke knihám, které se jí přímo nevěnují ale pro mne jsou v tomhle směru nejpravdivější.
A pak jsou tu i zvláštní chvíle kdy jí najdu v chmýří, lístku, popsané lavičce nebo čistém atmosferičnu...

[3]: Říkalo jsem si že to bude mladší, neznalá či nějakým způsobem sama sobě neznámá Shav, není to tak? (ačkoliv s časem a snahou nepřichází nutné sebesetkání)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama