Únor 2012

Drahá paní psycholožko

25. února 2012 v 21:13 | Shav |  Slinty kolem
Drahá paní Psycho(v)ložko,

Sic předpokládám, že jste tuto definici musela zaslechnout velmi často, avšak dovolte mi ještě jednou jedinkrát citovat Vám C.G.Junga a jeho definici :
"Všechny aktivované obsahy nevědomí mají tendenci objevovat se v projekci. Je to dokonce pravidlo, že nevědomý obsah, jenž je konstelován, projeví se nejdříve jako projekce.
Často se stává, že objekt nabízí projekci příležitost, nebo ji dokonce vyvolá. Jde o případ, že si samotný objekt své vlastnosti není vědom; tím ji promítne na nevědomí jiného člověka. Všechny projekce vyvolávají protiprojekce tam, kde si objekt neuvědomuje vlastnost projikovanou subjektem."

Někdy mi přijde, že jsem až dosud žila ve své představě, že jsem své ideály vkládala do různých lidí (subjektů) a těmto představám jsem se trpělivě snažila uvěřit.
Bohužel, nebo spíše naštěstí - později přijde jakési uvědomění, jakési prohlédnutí imaga a mé (naše) naivní představy jsou ty tam, dokud nepřijde další subjekt, nebo objekt a má (naše) šedá kůra mozková je opět na další předlouhou řadu dní zaměstnávána tříděním feromonů a co hůř - racionální polovina mozku si opět vzala dovolenou a já pak zůstávám sama s tou polovinou limbickou, která, řeknu - li to upřímně mi moc na školních výsledcích a sečtělosti nepřidá.
Věřte mi, nebo ne, já jsem na projikování vskutku odborníkem, má fantazie se vyznačuje skoro až realistickými představami, kterými v mžiku dokáži zaplnit celé své vědomí. Tři roky jsem pracovala na imaginaci, která dosáhla vskutku monstrózních rozměrů, nepoznala byste pravdu od fikce!
Co je ale vlastně předmětem mého dopisu? Jak to jen determinovat pro vaše vzdělané ouško. No, řekněme to takhle - já jsem totiž odborníkem na projekci poměrně nechtěným. Víte, dříve by mě i docela zajímalo, jak ty subjekty a objekty vlastně vypadají doopravdy, jak se v různých situacích tváří, zda byly mé přestavy opravdu tak shodné, či ne.
Ale nyní jsem konečně dospěla k správnému řešení mého problému se kterým mi můžete pomoci právě Vy - léty zkušená, v lékařských kruzích velmi známá psycholožka.
Mezi námi děvčaty, já jsem více tvor kariéristický, ergo cokoliv, co jen zpomalí, či nějakým jiným způsobem mate mé vědomosti a schopnosti myšlení mne nesmírně distancuje od mé práce a studia.
Mohu - li vám směle poradit, v mém případě bych skupinové terapie rozhodně nedoporučovala, možná v případě, že by i ostatní pacientky byly ženy, v této situaci by se o tom dalo beze všeho uvažovat.
Přiznám se, že již před Vámi jsem se dotazovala na místním psychiatrickém oddělní, zda by nebylo možné mne na nějakou dobu přijmout mezi ostatní pacienty a podávat mi tak medikamenty, které by na dobu určitou mohly otupit mou schopnost neustálého projikování. (Nejdříve jsem žádala lobotomii, tu mi ale všechny tuzemské instituce strikně zamítly, údajně jsem se měla dotazovat dříve)
Zmiňované psychiatrické oddělení mne namísto poskytnutí dočasného pobytu posléze odkázalo právě na vás a tak se ptám, je možné zbavit mne této nechtěné schopnosti, vymazat všechny ty otravné city a pocity a udělat tak ze mne člověka citů zbaveného a všem okolním interakcím ať už vědomým nebo nevědomým naprosto nepřístupného?
Je - li to možné, dejte mi prosím obratem vědět.

S pozdravem Vaše slečna Es.

A co byste slečně Es. poradili Vy?

Kniha o zvířátkách - jedna z mých oblíbených

20. února 2012 v 18:41 | Shav
citováno - "Děti s lepší pamětí však mne už jistě chtějí napomenout, že jsem příliš odbočil od kocourka. Tedy kocourek cestoval v košíku, lesem, za mírně podmračeného vlahého jarního dne. Došli jsme na širokou cestu, kde jsem z radosti a bujnosti několikrát zakroužil košíkem od nebe k zemi a zas dolů. Dbal jsem při tom, aby rychlost kroužení nebyla nesnesitelně malá, jelikož kocourek by z nedostatku gravitace ve své proutěné družici narážel na její stěny. Aby si neublížil, raději jsem rychlost ohleduplně zvyšoval, až mě z toho rozbolelo v rameni. Ale myslím, že by to udělal každý z vás."


Uhádnete o jakou knihu se jedná? Kdo stále váhá, tomu nabízím několik záchytných stébél.

1) Někteří z vás již možná vědí, ze které knihy tato ukázka pochází, jiní možná ne. Nicméně, jedná se o jednu z mých nejoblíbenějších knih, kterou stavím na vrchol svého pomyslného žebříčku hned vedle Plechového bubínku, Stepního vlka a Marťanské kroniky.
2) Tato záležitost pochází z českých lovišť a její první náklady vyšly díky p. Škvoreckému, který v době normalizace
pobýval v Torontu.
3) V knize shledávám dvě dějové linky, které se rychle prolínají, proto je prakticky nemožné docílit ucelého narativního rozboru knihy, nicméně to nijak čtivosti tohoto fabrikátu neubírá, na naopak - příběh je velmi svižný, humorný - avšak kontrastuje s cynismem, ironií a ostrou (leč vtipnou) kritikou tehdejší doby - Pokud trochu hledáme, nalezneme narážky např. na jednotu komunismu (jedna odborová organizace, kde byl každý, tudíž nikdo nemohl být potrestán)
4) Kniha odkazuje na dvě povídky Edgara Allana Poa - Pád do Maelstromu a Černého kocoura, dále i na existencionální hrdiny Franze Kafky.
5) Tato kniha je vlastně kniha o zvířátkách, jelikož zvířátka jsou pěknější.


Ten, kdo uhodne jakožto první má u mne nějakou tu patlaninu na přání!

Komiks - počátek

10. února 2012 v 21:08 | Shav |  Má obskurní tvorba
Druhá část komiksu tu sice byla včera, nicméně jsem dneska udělala tu první, tudíž jen pro aktualizaci


Zlín wants me!

3. února 2012 v 13:14 | Shav
A je to tady, tedy ono to tady bylo už od této středy, avšak nyní mám možnost uvést vše na pravou a konkrétní míru zde na mém blogu.
Nuže, pár jedincům je již známo, že směřuji směrem filmovým, konkrétně tedy režijně-animačním. Tady v ČR máme pár takových institucí, které nám mohou vzdělání takového kalibru poskytnout. Většině z Vás pravděpodobně přijde na mysl škola, která se nachází v té nejstarší matičce našich měst - pražská FAMU.
Je pravdou, že jsem nad tímto ústavem také uvažovala, ale nakonec jsem došla k závěru, že je to škola pro jedince, kteří se v daném oboru již nějakou dobu pohybují, mají kvanta potřebných zkušeností (známých) a dokonce i něco vyprodukovali (Škola chce při přijímacím řízení již předkládat flipbooky, profesionálně vypracované scénáře apod.). V tomto případě by i převeliká dávka potenciálu, či talentu (ani jedno ani druhé není můj případ) prostě nestačila.
Dále pak UMPRUM, ale zde mi přišlo, že se škola zaměřovala především na výtvarnou stránku filmu a ostatní věci poněkud zaostávaly za zkušenějším "famáky" a já jelikož mám obě ruce levé jsem se chtěla spektrálně zaměřit i na film a nejen jeho výtvarno - prostě česká škola.
Pak je tu taktéž nějaký ten obor v Plzni a Ostravě, kde je tato specializace ale novinkou a tak jsem zatím nic vzešlého neviděla. A na konec ještě filmová akademie v Písku, která je ale soukromého charakteru a upřímně mne animační záležitosti příliš neuchvátily.
A na konec všech konců je tu škola ve městě, které já známo pod záštitou nejen Tomáše Bati, ale i prvopočátků české animace o které se zaslužila Hermína Týrlová a později i můj oblíbenec Karel Zeman.
Město Zlín také disponuje vyšší odbornou filmovou školou, pověstnými ateliéry a univerzitou, na které je obor "animovaná tvorba" již delší dobu a filmy, které z něj pochází jsou srovnatelné s FAMU ( a navíc tam není takový nával)
Volba byla tedy jasná, před dvěma lety mne tedy napadlo pomalu se začít věnovat přípravě na mou vysněnou VŠ a jala jsem se procvičit mé ztuhlé prsty, které dle mého názoru ještě teď steží dokáží nakreslit domeček.
Dva roky uběhly, nyní mám po přijímací zkoušce a již jsem seznámena s jejími výsledky.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Ano! Navržena na přijetí na základě přijímací zkoušky!
(Teď už jen maturitu a poté si budu moci na chvíli tancovat v dešti a zpívat si u toho Gene Kellyho)