Leden 2012

Myšička a básnička

29. ledna 2012 v 10:44 | Shav |  Poetické slinty
No co. Prostě jedna maliličká roztomilá myšička a básnička.


Dojmy a dojmíčky ze Zlína

28. ledna 2012 v 10:16 | Shav |  hovadiny, já a svět
Není to tak úplně dávno, co se psalo 16. ledna a pozdějí v pátek 20. ledna jsem se dozvěděla, že jsem úspěšně prošla prvním kolem přijímacích zkoušek, kam se hlásilo cca 70 lidí.
Všichni mi letmo pogratulovali k dílčímu úspěchu, někteří s nadšením větším, někteří neskrývali pohoršení nad případnými financemi, které by mi byli nuceni případně přispět řekněme někdy na konci září, ale ty nechme plavat a vrhněme se přímo na středu 25. ledna, která se dějin zapíše jakožto středa testová.
Je ráno, myslím že bylo zhruba kolem deváté hodiny, kdy všichni uchazeči o dané obory byli v přednáškové místnosti FMK rozděleni podle adekvátního zasedacího pořádku, dostali základní pokyny, rozdalo se pár nepřátelsky tvářících se listin a poté se mohlo s radostí vyplňovat a kroužkovat.
Když jsem papír zběžně prolétla očima, mé pocity se daly popsat jako dvojaké. Některé otázky by se daly označit za naprosto jednoznačné a triviální, ovšem jiné otázky se naneštěstí míjely se spektrem mých znalostí. Tak jsem s tichým povzdychem vyplnila, co jsem věděla a ostatní záležitosti jsem ponechala náhodě (paradoxně jsem si na odpovědi vzpomněla bezprostředně po testu). Skončila jsem v 11 hod.
Dále pak - od 12. 30 jsme byli odvedeni do kreslírny, kde nám byli přivedeni tři modelové, které jsme se jali nakreslit. Řeknu vám, ruka se mi klepala natolik, že z mého modelu snad vznikl jeden z těch expresionistických (v mém případě disproporčních) obrazů. Jinak uhlem jsem týrala papír do pěti hodin a poté jsem se tiše odebrala zpět na ubytovnu, kde jsem se snažila marně konfrontovat s dnešním faux pas.
Nicméně, než jsem se s tím stačila dostatečně vyrovnat přišlo osm hodin a také následující úkol, podle kterého bylo nutno nakreslit ve čtyřhodinovém intervalu komiks na zadané téma do formátu A2. Upřímně, byla jsem ráda, že jsem ráda a že se mi podařilo (snad) komiks dokončit do daného časového limitu. I když nutno dodat, že s výsledkem jsem příliš spokojená nebyla.
Spokojenost nespokojenost, od jedné hodiny následoval úkol další a to vytvoření dvaceti "pohybovek" do čtyř hodin čistého času. Vše jsem dělala v takovém chaosu, že snad ani raději nechci ohlížet zpět a zkoumat, jak výsledky mého stresového počínání dopadly.
Poslední, včerejší, den se nesl ve znamení barevné figurální kompozice na zadané téma a mezitím ještě probíhal čtvrthodinový pohovor s uchazeči, kvůli kterému jsem mimochodem nemohla od šesti hodin ráno opět usnout.

A jaké jsou mé dojmy ? Upřímně to vidím s přijetím na obor poměrně černě, mám pocit, že jsem snad něco propásla, nebo snad řekněme pokazila.

Jdu s kultem jak se dá

22. ledna 2012 v 9:59 | Shav |  Má obskurní tvorba
V poslední době je to docela móda, dělat a vydávat autorské knihy apod. Tak mě napadlo, že si autorskou knihu udělám, vytisknu ji u nás ve škole, ale nevydám.
Tudíž jsem se jala najít básničky, které jsem si v průběhu let minulých zapisovala. Tohle je první z nich - zjistila jsem, že to působí poněkud absurdně, skoro až směšněm vzhledem k textu básně, možná kvůli panáčkům, či stylu ilustrace, kdo ví,..

Nebo to víte Vy?


Nadějné vyhlídky

19. ledna 2012 v 16:47 | Shav |  Má obskurní tvorba
Tak takhle nějak skončím, za chvíli budu sedět uprostřed svých krámů, v miniaturním kamrlíku a bloumat nad tím, proč mě vlastně nevzali na VŠ. Schválně, kam mne mé úvahy zavedou.


Candrbálová událost

13. ledna 2012 v 22:11 | Shav |  hovadiny, já a svět
Tak mě napadá, že do této rubriky přispívám velmi sporadicky, jelikož je v mém zájmu zachovat si snad co nejvíce rozmělněnou virtuální identitu.
Ale když už má tahle rubrika takové jméno, je možná na čase toto prohlášení alespoň trošku porušit. Zrovna candrbálování, tu povinnou ceremonii bych zařadila do zmíněných "hovadin".
Dne 16. prosince byl den "D", neboli "P", který pro některé možná znamená večer na který se připravovali v posledních měsících každým dnem, či dokonce hodinou.
Pro některé je to jeden z večerů po kterých je ráno bude akorát bude bolet trochu víc hlava a peněženka bude opět o něco lehčí.
Já jsem ten druhý typ a plesování, dokonce i tohle moje plesování jen uštědřilo krutou ránu mé peněžence.
Důležitá část plesu je ovšem nástup, nástup na který jsme únavně cvičili několik velmi dlouhých týdnů a taktéž jsme svedli kruté boje a krev skapala hned z několika nosů.
Mé návrhy např. parodií, či parafrází na The Wall neprošly, přílet UFO z vesmírné lodi a adaptace do okolního světa jakbysmet. Nicméně většinovým rozhodnutím byla zachována alespoň část písničky, kterou jsem navrhla já (původně pro příjezd UFO) - a to jsou američtí The Residents, kteří jsou mimochodem autoři vůbec prvního videoklipu, chodící oční bulvy s hůlkami a cylindry ( 60. léta)
Nebudu lhát, nějaká dekadence, kde stříká blažka, až se druhové opilí Molokem zelenají závistí by se mi snad líbila víc, každopádně není to k zahození, občas si nostalgicky zavzpomínat na tyto povinné ceremonie, ač mi nebyly úplně po vkusu.
A nyní - důležitá otázka na závěr. Ač neznáte mé vzeření, dokážete mne identifikovat?


Figurálus spolužákus

7. ledna 2012 v 16:16 | Neumětel |  Má obskurní tvorba
To jsme zase jednou na figurální kresbě dělali ty živé modely, znáte to.. Konečný výsledek nijak zázračně nevypadá, já však byla ráda, že je to podobné člověku.

Ze skicáků - aby se neřeklo, že nic nedělám

6. ledna 2012 v 18:05 | Shav |  Má obskurní tvorba
Zanedlouho mě čeká již očekávané životní faux pas, na které si brousím zuby už velmi dlouho. Nicméně, aby se neřeklo, že nic nedělám a nepřipravuju se na tuto životní událost, musím Vás vyvést z omylu!
Velmi, ale opravdu velmi horlivě pracuji na svých dřevěných prstech, sic byly p. docenty před měsícem pochváleny, ergo je sebezničení na cestě.


Třeba velmi často promrznu na nádraží, jak tak koukám na ty lidi, jejich hlavy, nohy, ruce a velký břicha.

Z vlaku mě zase pobolívají záda, jak tam prosedím kvanta hodin při cestách do školy.
Ale někdy, někdy si pospim, třeba jako tenhle pán.