Pridyot serenkiy volchok
Čtvrtek v 12:46 | Shav
|
Zaujalo mne
"Zdrástvujte" milí a drazí! Dnes máme poněkud pošmourný den, který je dle mého názoru jako ušitý pro seznámení s jedním z mistrovských děl ruské animace, který vznikl ve časech, které byly pro domovinu autora ty nejtemnější.
Dnes je tento pán zasloužilým umělcem Ruska a uznávaným mistrem animace ve světě vůbec. Jeho film "Skazka Skazok", neboli Tale of Tales, či česky "Pohádka pohádek" je vítězem několika prestižních ocenění a podle ASIFy ho řadíme do nejlepší desítky animovaných filmů vůbec ( v této desítce lze nalézti mimo jiné i Trnkovu Ruku, či Švankmajerovy Dimenze dialogu).
A koho se jedná? Nu, není to nikdo jiný než Yuri Norstein vynálezce tzv. "Norsteinova stolu", což je "několikaplánový" trikový stůl, který umožňuje vytvoření iluze trojrozměrného prostoru.
Zrovna tenhle chlapík je mým oblíbeným režisérem animovaných filmů. Ale proč vlastně, ptáte se? Tož, já vám povím, proč. On je ten pes zakopaný v tom, že tenhle pán totiž umí vložit do svých děl právě tu "duši", tu kouzelnou neopakovatelnou atmosféru, svůj rukopis. Ano, není to zrovna tvorba, které se blíží technické dokonalosti a dodržuje všech dvanáct principů animace, které nám směle předurčil Disney (ono by to ani nebylo možné, jelikož tyto principy směřují k animaci kreslené a v dnešní době také 3D animaci).
Mohla bych se asi rozepisovat o jeho Ježkovi mlze, nebo jeho jiných filmech. Možná bych Vám mohla napsat více informací i k Pohádce pohádek, nicméně neudělám to. Myslím, že něco už o Norsteinových filmech vím (případné otázky pište v komentářích) a právě proto je možná lepší, abyste si každý z vás vyložil tento film po svém. Ale pozor, možná to nebude tak snadné a možná vám ani nic neřekne a po několika minutách ho vypnete. Není to zrovinka Lady a Tramp.
Co snad podotknu, tak výbornou hudební vložku - ruskou ukolebávku Pridyot serenkiy volchok, dále pak další ruská věc - To ostatnia niedziela (http://www.youtube.com/watch?v=N-hg58QQmdc) a instrumentální klavírní vložky (např. Mozart).
Tak poslouchejte ,vzpomeňte si na situaci v tehdejším Sovětském svazu a počítejte s prvky autobiografie.

Já, nyní v kroužkové vazbě
6. května 2012 v 20:26 | Shav
|
Má obskurní tvorba
To jsme takhle dělali jednou k maturitě takovou věc, vlastně jsme ji dělali ještě před oficiálním zahájením zkoušky, přesto jsme to ale k maturitě předkládali.
Hleďte tedy na můj skromný karikaturní autoportrét na přední a zadní straně portfolia!
(Do bubliny patří obsahové spektrum portfolia a nad postavu zase patří mé ctěné nevirtuální jméno)
A ještě mne napadá, dnes mi na mysli vytanula myšlenka "Jednoho se všichni sejdeme u kýče." Nicméně, mám pocit, že není ryze z mé hlavy a někde jsem ji už slyšela, nemá někdo tušení, kdo ji prohlásil, popř. v jakém kontextu? (Můj tip je Havel)


Třyptnovzdor
26. března 2012 v 17:22 | Shaf
|
Poetické slinty
Dokonce ani já nemám srdce z kamene a občas, i když mi možná neuvěříte, dokonce i něco letmo pociťuji! Dost žertů, dost srandiček, zde je jedna taková sentimentální (a již už poněkud nostalgická) záležitost pro nadcházející jarní období, které do mne vlilo notnou dávku melancholie. Sáfra, já snad začnu číst literu červené knihovny!
Netušíš dnes,jak žíznivě mne vábí,
snad dotek Tvůj, snad záblesky,
dnes lačně, směle,
mé city hladíš
slunečními paprsky.
a Tvé ruce voní dálavami,
jak trpké zítřky jsou,
když bledá vůně, jež mne mámí
hrou očí Tvých,
tak vzdálenou.
Nejsme nikdo a nic se nestalo.
snad dotek Tvůj, snad záblesky,
dnes lačně, směle,
mé city hladíš
slunečními paprsky.
a Tvé ruce voní dálavami,
jak trpké zítřky jsou,
když bledá vůně, jež mne mámí
hrou očí Tvých,
tak vzdálenou.
Nejsme nikdo a nic se nestalo.
How the dog has gone - ukázka z komiksu
17. března 2012 v 19:56 | Shav
|
Má obskurní tvorba
Občas mám blbou náladu a po papíře teče pejsčí krev.

Drahá paní psycholožko
25. února 2012 v 21:13 | Shav
|
Slinty kolem
Drahá paní Psycho(v)ložko,
Sic předpokládám, že jste tuto definici musela zaslechnout velmi často, avšak dovolte mi ještě jednou jedinkrát citovat Vám C.G.Junga a jeho definici :
"Všechny aktivované obsahy nevědomí mají tendenci objevovat se v projekci. Je to dokonce pravidlo, že nevědomý obsah, jenž je konstelován, projeví se nejdříve jako projekce.
Často se stává, že objekt nabízí projekci příležitost, nebo ji dokonce vyvolá. Jde o případ, že si samotný objekt své vlastnosti není vědom; tím ji promítne na nevědomí jiného člověka. Všechny projekce vyvolávají protiprojekce tam, kde si objekt neuvědomuje vlastnost projikovanou subjektem."
Někdy mi přijde, že jsem až dosud žila ve své představě, že jsem své ideály vkládala do různých lidí (subjektů) a těmto představám jsem se trpělivě snažila uvěřit.
Bohužel, nebo spíše naštěstí - později přijde jakési uvědomění, jakési prohlédnutí imaga a mé (naše) naivní představy jsou ty tam, dokud nepřijde další subjekt, nebo objekt a má (naše) šedá kůra mozková je opět na další předlouhou řadu dní zaměstnávána tříděním feromonů a co hůř - racionální polovina mozku si opět vzala dovolenou a já pak zůstávám sama s tou polovinou limbickou, která, řeknu - li to upřímně mi moc na školních výsledcích a sečtělosti nepřidá.
Věřte mi, nebo ne, já jsem na projikování vskutku odborníkem, má fantazie se vyznačuje skoro až realistickými představami, kterými v mžiku dokáži zaplnit celé své vědomí. Tři roky jsem pracovala na imaginaci, která dosáhla vskutku monstrózních rozměrů, nepoznala byste pravdu od fikce!
Co je ale vlastně předmětem mého dopisu? Jak to jen determinovat pro vaše vzdělané ouško. No, řekněme to takhle - já jsem totiž odborníkem na projekci poměrně nechtěným. Víte, dříve by mě i docela zajímalo, jak ty subjekty a objekty vlastně vypadají doopravdy, jak se v různých situacích tváří, zda byly mé přestavy opravdu tak shodné, či ne.
Ale nyní jsem konečně dospěla k správnému řešení mého problému se kterým mi můžete pomoci právě Vy - léty zkušená, v lékařských kruzích velmi známá psycholožka.
Mezi námi děvčaty, já jsem více tvor kariéristický, ergo cokoliv, co jen zpomalí, či nějakým jiným způsobem mate mé vědomosti a schopnosti myšlení mne nesmírně distancuje od mé práce a studia.
Mohu - li vám směle poradit, v mém případě bych skupinové terapie rozhodně nedoporučovala, možná v případě, že by i ostatní pacientky byly ženy, v této situaci by se o tom dalo beze všeho uvažovat.
Přiznám se, že již před Vámi jsem se dotazovala na místním psychiatrickém oddělní, zda by nebylo možné mne na nějakou dobu přijmout mezi ostatní pacienty a podávat mi tak medikamenty, které by na dobu určitou mohly otupit mou schopnost neustálého projikování. (Nejdříve jsem žádala lobotomii, tu mi ale všechny tuzemské instituce strikně zamítly, údajně jsem se měla dotazovat dříve)
Zmiňované psychiatrické oddělení mne namísto poskytnutí dočasného pobytu posléze odkázalo právě na vás a tak se ptám, je možné zbavit mne této nechtěné schopnosti, vymazat všechny ty otravné city a pocity a udělat tak ze mne člověka citů zbaveného a všem okolním interakcím ať už vědomým nebo nevědomým naprosto nepřístupného?
Je - li to možné, dejte mi prosím obratem vědět.
S pozdravem Vaše slečna Es.
A co byste slečně Es. poradili Vy?

